Modrava, Březník

Typ: Pěší trasa Vzdálenost: 14.8 km Obtížnost: Snadná Převýšení: 276 m Hodnocení: 40/5

Výlety Modrava a okolí, Česká Republika

Modrava, Březník

Počasí Modrava - Slunečno.cz

Jak k parkovišti? Klikněte si na kolonku parkoviště, poté na bod v mapě a potvrdíte tlačítkem OK. Pokud chcete najít trasu, jak se dostat na parkoviště, kliknete na ''Jak se tam dostanu''. Zvolíte svůj výchozí bod a načtou se vám varianty, jak se k parkovišti dostanete. 

Popis

Z centrálního placeného parkoviště na Modravě se vydáte doprava.

Parkoviště Modrava

Přímo na konci parkoviště se nachází soutok Roklanského a Modravského potoka. Zde je i pěkné posezení a možnost splavnění na kanoích nebo kajacích v předem určených termínech. Podrobnosti najdete na ceduli.  

 
 
 

Soutok Roklanského a Modravského potokaSoutok Roklanského a Modravského potokaSoutok Roklanského a Modravského potoka

Zpět k trase. U muzea dřevařství odbočíte vlevo a proti proudu Modravského potoka se vydáte směrem Březník.

Muzeum DřevařstvíRozcestník u muzea dřevařství

Po chvíli procházky dorazíte na rozcestí Modravský potok. Zde můžete posedět. Na tomto rozcestí pokračujte vpravo lepší cestou. Zde se cesta a její sklon mírně zhorší až k rozcestí na Ztraceném. Tato informace slouží pro případy, že vezmete na procházku i ty nejmenší špunty. Pro větší děti žádná potíž. Od tohoto místa na Březník je to už kousek. Ještě před lávkou si můžete prohlédnout nenápadný soutok Březnického a Luzenského potoka, čímž vzniká Modravský potok.

Hájenka BřezníkHájenka Březník a okolíHájenka Březník a okolí

Výhledy na Luzeneské Údolí hory Luzný a Velká Mokrůvka jsou velmi hezké. Pokud chcete dojít zpět, v poklidu se vraťte tou samou cestou.

Další možnost návratu je okolo hájenky po zeleném značení (Cikánská slať). Hned za hájenkou si vyšlápnete kilometrové stoupání, projdete lávkou Cikánskou slatí a poté již jdete z ostřejšího kopce zpět do Modravy.

Cikánská slaťCikánská slaťCikánská slať

Nejlepší místo kde naučit vaše děti na běžkách je tato trasa. Tedy původní varianta.   


Důležité informace

Restaurace a samoobsluhy: Téměř každý penzion má i vlastí restauraci. Přímo v hájence na Březníku je  také restaurace. V Modrém penzionu (vedle informačního střediska) se nachází malý obchod se základními potravinami.

Bankomat: V budově informačního střediska najdete bankomat Komerční banky.

Spojení: Do Modravy dojedete autem či autobusem. Nachází se zde rozsáhlé placené parkoviště. IDOS

Benzínová čerpací stanice: Vzdálena 10 km v obci Srní (výpadovka na Sušici). 

Vstupné a poplatky: Parkovné - 70 Kč/1den, 20 Kč/hod

Lékařská pohotovost a lékárny: Vimperk, Sušice (cca. 30 km).

Pošta: Srní a Kvilda.

Časová náročnost: pěšky: přibližně 4,5 hod. na běžkách: cca 2 hodiny.

Další výlety z Modravy: Najdete v pravém postranním banneru ''Související trasy''. Nebo na horní liště ve vyhledavacím poli.

Vyžití: Bowling a lanové centrum (Klostermannova chata), pivovar Lyer, muzeum dřevařství

 

 

  • Modrava parkoviště (výchozí bod)

  • Hotel Madr ***

  • Soutok Roklanského a Modravského potoka

  • Muzeum dřevařství

  • Soutok Luzenského a Březnického potoka

  • Březník

  • Cikánská slať

  • Výhledy na Modravu

Poznámka: Kliknutím na ikonku Vám bude zobrazena trasa.

  • Modrava parkoviště (výchozí bod) Modrava parkoviště (výchozí bod)

    Parkoviště slouží jako výchozí bod naší trasy.

    Otevřeno: Vstupné:

Milé děti, budeme vám vyprávět příběh, který se stal před mnoha a mnoha lety na západní hranici Českého království na horách se jménem Šumava.

Štastně zde žili naši hrdinové sokol Šumavák, skřítek Pohraničník a jeho poddaní, čert Přáda a jeho syn Přádík, přísný hajný Hynek, víla Martinka, žába Vltavka, rys Dobrák, sojka Zpravodajka, ježibaba Intrikářka, vodník Pepa a věčně veselý medvěd Bambula, který měl rád brusinkový likér. 

 

Přepadení na Zlaté stezce (8. díl pohádky)

Existují soudní záznamy o skutečném lapkovi ,Pavel zvaný Divočák, i způsobu přepadání karavan! 

Ježibaba Intrikářka byla naštvaná na Čmeláka Billa, který ji vlezl do zelí a domluvil všechny obchody sám. Neměla nic z prodeje zlata do Itálie ani do Prahy, tak se rozhodla, že si ''svůj'' podíl vezme sama. Začala organizovat loupeživou bandu, která již dříve přepadala karavany se zbožím. Při svém létání se občas zastavila na hradu Rýzmberk, kde loupežníci žili. Řekla jim, že mohou mít místo uloupených koní, šafránu, zázvoru a Italské látky zlato. Pod záminkou rychlého zbohatnutí přesvědčila Pavla zvaného Divočák, jenž této loupeživé bandě velel. Ukradené zlato plánovali ukrývat na témže hradu. Hrad se nachází za hranicemi Šumavy a proto neměl skřítek Pohraničník ani zdání o této loupeživé bandě a už vůbec netušil co se chystá.

Pavel zvaný Divočák čekal na hradě Rýzmberk až dostane pokyn do akce. Ježibaba nechala volně odjet několik karavanů, aby to vypadalo nenápadně. Zlato se odváželo i do Prahy. Tuto cestu však střežili rytíři na hradu Kašperk. Ježibaba přepadnutí tohoto karavanu raději neplánovala. Rozhodla se, že loupežníci přepadnou karavanu, která vyrazí do Itálie. Když se nakládala velká várka zlata do Itálie, zaletěla ježibaba na Rýzmberk aktivovat svoji loupeživou bandu vedenou Pavlem zvaný Divočák. Řekla loupežníkům kdy a kudy karavan pojede. Ti okamžitě vyrazili podél hranice na místo loupeže. Šli přes vrch Ostrý, který tou dobou byl opuštěný, Polom, Poledník a přes Blatný vrch se dostali až k hraničnímu přechodu u Modrého sloupu. Ukryli se těsně za hranicí na vrcholu hory Luzný. Ani hajný Hynek neměl v nedaleké hájence na Březníku tušení, co se chystá. Cesta byla volná, protože až na hajného všichni rýžovali zlato na Hamerském potoce. Z vrcholu hory Luzný měli velký výhled a čekali až uvidí karavan se zlatem.

Když byl náklad naložený na hřbetech zvířat a soumaři chtěli prásknout bičem, ozvala se víla Martinka a řekla skřítkovi Pohraničníkovi. „Skřítku mám divný pocit, že se jim cestou něco zlého přihodí. Pošli s nimi raději rysa Dobráka a medvěda Bambulu". Skřítek Pohraničník varování nedbal, protože si myslel, že když odjedou tihle dva, vyrýžuje se méně zlata a výstrahu podcenil. Pomyslel si, vždyť se ještě nikdy nic nestalo. Poslal doprovod bez ozbrojené ochrany do daleké Itálie. Soumaři vesele vyrazili, protože větší várka zlata znamenala i pro ně větší odměnu.

Projeli okolo hory Sokol, přes Korýtko a dojeli na Modravu. Minuli místo, kde se chytaly ryby a pokračovali na hájenku na Březníku. Zde se ještě u hajného Hynka naposledy posilnili v Českém království. K místu střetu to už bohužel měli nic netušící soumaři jenom kousek. Hajný Hynek jim popřál šťastnou cestu a zamával na pozdrav. Vše hrálo do karet loupeživé bandě, nikde ani živáčka. Pavel, zvaný Divočák si z vrcholu hory všiml, že tučná kořist se blíží. Loupežníci měli veliké zkušenosti s přepadáním karavan a byli rovněž dobře sehraní. Převlekli se za šlechtice a seběhli z hory dolů k hranici.V klidu si počkali přímo na cestě, až k nim dorazí karavana se zlatem.

Vše bylo pečlivě připraveno a z dřívějších akcí i vyzkoušeno. Soumaři přišli k dobře převlečeným loupežníkům. Bylo jim divné, že jsou ,,šlechtici" pěkně oblečeni, ale přitom škaredě vypadají. Jejich obličeje byly samý šrám a jizva. Soumaři si mysleli, že když je pozdraví, vyhnou se nepříjemnostem. Opak byl pravdou. To bylo vše co si pamatují. Ve chvílí kdy soumaři pozdravili ,,šlechtice" vytáhli loupežníci z pod kabátu klacky a silně udeřili soumaře do hlavy. Ti zde leželi omráčeni několik dlouhých hodin. Když se probrali všechno zlato bylo pryč. Rychle doběhli na nedalekou hájenku na Březníku a vše řekli hajnému Hynkovi. Ten neváhal, sedl na koně a uháněl k Hamerskému potoku říci vše Skřítkovi. Cesta nebyla dlouhá, takže tam byl za chvíli.

Skřítek se velmi rozhněval a začal organizovat odvetnou akci. Hned vedle soutoku říčky Vydry a Hamerského potoka na Antýglu žili Královácí. Králováci byli Němci pod vládou českého krále, kteří měli určité výhody. Králováci si sami směli vařit pivo, pálit kořalku, volně lovit ryby a zvěř na svých pozemcích. Králováci byli vzdělaní a hodně bohatí. Ovšem když bylo potřeba, museli jít do zbraně a pomoci v nouzi. Situace si to žádala a Králováci byli připraveni splnit svoji povinnost. Sojka Zpravodajka zalétla i pro Kelta a jeho družinu na Obří hrad. Protože byl skřítek hodně nazloben, povolal část rytířů z hradu Kašperk. To už dohromady čítalo celé vojsko. Skřítek si uvědomil, jak obrovskou vojenskou silou disponuje a šel mu z toho mráz po zádech. Nikdy v historii Šumavy nebylo dáno dohromady tak veliké vojsko. Skřítek rozhodl, že jeho kamarádi se účastnit bitvy nebudou a nechal je dál rýžovat zlato. Vše nechal na zkušených bojovnících.

Najednou z ničeho nic se objevila ježibaba Intrikářka, která samozřejmě nechtěla, aby byl její lup nalezen. Přiletěla ke skřítkovi a řekla mu, že celé přepadení viděla a lupiči se vydali jižním směrem někam k Plešnému jezeru, kde si lup ukryjí. Říkalo se, že ve vodách Plešného jezera si kdysi Němci ukryli cenné dokumenty v truhlách. Vodník Pepa, který zde sídlil vše vyvrátil jako lež. Skřítek začal tušit odkud vítr vane a udělal přesný opak. Řekl si, když mě ta čarodějnice posílá na jih, půjdeme na sever.

Lupiči měli sice náskok, ale protože zlato je těžké, neměli to snadné. Rys Dobrák, který byl rychlý měl za úkol hledat skupinu lapků ze země a Sojka zpravodajka ze vzduchu. Loupežníci byli odhaleni sojkou u hory Polom, kde nedávno udeřila vichřice a byli tudíž dobře vidět. Sojka vše řekla skřítkovi Pohraničníkovi a ten dal pokyn armádě, aby přidala do kroku. Země se otřásala pod kopyty koní, kteří nesli dobře vyzbrojené rytíře z hradu Kašperk. Rys dobrák se vrátil k Hamerskému potoku.

Skřítek si spočítal, že ke střetu dojde někde poblíž jeho domova u vrchu Ostrý, kde znal každý kámen. Měl ovšem ještě jednu obavu, aby nepřišli o poklad, který měli všichni společně uloženi na vrchu Ostrý a je nestřežen. Mohla se o něm zmínit ježibaba.

U Čertova jezera, kde bydleli čerti Přádíci došlo k poradě. Skřítek chtěl tuto bandu dostat celou a nechtěl, aby někdo unikl. Rytíře, kteří jeli na koních poslal na severní úpatí vrchu Ostrý, aby jim odřízli cestu k domovu. Kelti byli posláni k Černému jezeru, kdyby snad loupežníci chtěli utéci zpět cestou kudy projeli. No a skřítek s Králováky šli nejkratší cestou k vrchu Ostrý podívat se loupežníkům přímo do očí! Když se utáhla smyčka okolo vrchu, loupežníci byli skutečně ukryti u skřítka doma a hledali poklad, který měl skřítek uložen na horší časy.
Loupežníci nechali u vchodu do skály hlídku pro případ, že by někdo přišel. Když hlídka zahlédla blížící se králováky, začala hlasitě řvát o pomoc. V tu ránu došlo ke střetu, zvuk mečů a dýk se rozlehl všemi směry a to uslyšeli i ostatní. Rytíři seskočili z koní, hbytí Keltové se dali také do pohybu z druhé strany. Králováci by si určitě poradili sami, ale když se dostávali loupežníci do mohutného sevření ze tří stran, začali utíkat směrem do Bavorska. To bylo jediné místo, kde neměl skřítek utaženou smyčku. Ježibaba přiletěla k místu události, aby pomohla utéci veliteli lupičů Pavlovi zvanému Divočák. Když nastal velký zmatek vzala loupežníka na koště a odletěla s ním neznámo kam.

Zbytek loupežníků byl pochytán a usvědčen z loupeže. Velitel byl prozrazen za to, že všichni ujdou trestu a vzdají se přepadání karavanů. Skřítek vyslal Králováky na hrad Rýzmberk pro velitele lapků Pavla zvaného Divočák. Králováci dorazili na hrad, kde ovšem nikoho nenašli. Pavel Divočák byl mazaný a vše předpokládal. Byl ukrytý neznámo kde...

Skřítek nechtěl, aby se opakovala další přepadení na zlaté stezce nebo na hranici. Proto učinil tato rozhodnutí. Králováci dále zůstanou svobodnými pány, ale budou neustále střežit hranici s Bavorskem a zlatou stezku směrem k ní. Dále budou doprovázeny velké karavany ozbrojeným doprovodem. Pro výstrahu a jako odstrašující případ byla zbudována na hraničním přechodu Modrý sloup šibenice! 

 

Další díl pohádky se nachází ve výletu Obří hrad, na konci pohádky naleznete odkaz na další díl.

 

Charakteristika postav:

Sokol Šumavák, který za doby vládnutí hnízdil na vrcholu Sokol nad Hamerskými svahy nedaleko osady Horská Kvilda. Z tohoto místa měl velký přehled, co se v jeho království děje.

Skřítek Pohraničník, který žil se svými poddanými skřítky na vrchu Ostrý, kde zapadá slunce za obzor, začíná zde Šumava a schází se všichni jmenovaní na porady.

Čert Přáda a jeho syn Přádík žijí v jeskyních pod Čertovo jezerem, do kterých ale vchod nenaleznete.

Přísný hajný Hynek, který bydlí na hájence na Březníku.

Vílu Martinku můžete spatřit na šumavských slatích, jezerech, ale také na vodopádu Bíla strž.

Žába Vltavka sedí na prameni Teplé Vltavy pramenící z magické Černé hory. Její sestra sedí na prameni Studené Vltavy, který pramení na druhé straně hranice nazývané Bavorsko.

Rys dobrák se vždy objeví tam, kde je potřeba pomoci.

Sojka Zpravodajka hnízdila na Ptačí nádrži nacházející se pod magickou Černou horou. Sojka si občas půjčí, co jí nepatří, ovšem také roznáší zprávy.

Ježibaba Intrikářka, která se tak rychle přesouvá z místa na místo, že je dodnes záhadou, kde se tu vlastně vzala.

Vodníka Pepu najdete zejména na Plešném jezeru.

Medvěda Bambulu, můžete potkat na Medvědí stezce, ale také u Žďáreckého jezírka, kde si sbírá brusinky na svůj likér.

Podnikavý čmelák Bill a Kelt z Obřího hradu.

  Autor: Jiří Dráb 

 

TOPlist
Neustále přidáváme trasy